Povinnost záchytu dešťové vody u novostaveb (aktualizováno 2020)

Záchyt dešťové vody na vlastním pozemku

Stavíte nový dům? Pak byste měli věnovat pozornost chystaným změnám v legislativě, které vám připravují novou povinnost. Záchyt dešťové vody na vlastním pozemku bude nově mnohem přísnější a v zodpovědnosti každého investora, resp. majitele novostavby. Bez řešení vsakování či odtoku dešťové vody na vašem pozemku se připravte na komplikace při schvalování stavebního povolení a kolaudaci.

 

Povinnosti obce a stavebníka pro hospodaření s dešťovou vodou – současnost

 

Pravidla pro správné nakládání s dešťovou vodou má Česká republika již od roku 2009. Povinnosti jsou rozděleny mezi stavebníka a obec:

 

Povinnosti stavebníka:

Řešit spadenou dešťovou vodu v maximální možné míře na svém pozemku:

  • dešťovou vodu ze střechy a odvodňovaných ploch zachycovat a zadržovat na pozemku tak, aby neodtékala najednou
  • nechat dešťovou vodu vsáknout do půdy
  • pokud vsakování není možné, vypustit ji regulovaným odtokem do tzv. oddílné dešťové kanalizace (oddělené od splaškové kanalizace)
  • pokud ani to není možné, pak dešťovou vodu regulovaně vypouštět do jednotné kanalizace

 

Povinnosti obce:

Vytvářet podmínky pro stavebníky a jít příkladem v hospodaření s dešťovou vodou:

  • znát geologii a vsakovací kapacitu na území obce
  • budovat dešťovou kanalizaci tam, kde vsakování není možné
  • v územním plánování zohledňovat nutnost udržení zeleně a propustné půdy, a naopak minimalizace souvislých betonových a jinak nepropustných povrchů
  • rozdělování velkých zemědělských celků, vracení vodních toků do původních točitých řečišť a obnova lužních lesů

Podrobně viz zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Na další související legislativu odkazujeme na konci článku.

Dosud ale stavebníci tato pravidla spíše nedodržovali, různě obcházeli a kontrola nebyla dostatečně důsledná. Situace s vodou je však rok od roku horší, a proto ministr životního prostředí Richard Brabec oznámil v květnu 2020 chystanou novelu vodního zákona.

 

Povinnosti stavebníka – chystané změny

 

Novelou vodního zákona bude zavedena povinnost akumulace nebo vsakování dešťové vody u všech novostaveb. Tato důležitá novela zákona by mohla platit již od roku 2021. Povinnost již tedy nebude určovat pouze vyhláška, ale přímo zákon a dohled nad dodržováním a vytváření podmínek pro hospodaření s dešťovou vodou bude jednou z priorit stavebních úřadů a obcí.

Bližší podklady k připravovaným změnám nejsou dosud zveřejněny. Vývoj jednotlivých kroků, předkládané návrhy a schvalovací řízení budeme průběžně sledovat a zjištěné aktuální skutečnosti budeme prezentovat v našich článcích.

 

Jak záchyt a vsakování dešťové vody u novostavby řešit?

 

Jak se na chystané změny připravit, abychom předešli problémům s kolaudací stavby? Nedoporučujeme čekat, jak se schvalovací proces chystané novely vyvine. Předpisy v této oblasti jsou již platné a pravidla se budou pouze zpřísňovat. Nejlepší přípravou je se záchytem dešťové vody již při stavební plánu počítat, a naopak jej využít co nejvíce pro úsporu do budoucna efektivním využitím dešťové vody pro potřeby objektu.

 

První krok: zjištění podloží pozemku

Pokud nám tyto informace neposkytne obec z jejich geologického průzkumu, je zapotřebí si nechat vypracovat hydrogeologický posudek u specializované firmy. Posudek je hodnocením vzorků zemin získaných vrtnou sondou, kdy je provedena nálevová zkouška pro určení koeficientu vsaku. Na základě terénních prací je zpracován odborný posudek, který obsahuje rovněž zaměření okolních vodních zdrojů.

 

Druhý krok: vsakování nebo vypouštění dešťové vody

Podle typu podloží a podle místních podmínek zjistíme, jak budeme moci s dešťovou vodou nakládat:

  • prioritně by se voda měla vsáknout do půdy, na kterou spadla
  • pokud to není vzhledem k místním podmínkám možné, povoluje zákon vypouštět dešťovou vodu do oddělené dešťové kanalizace

Kdy není vsakování možné?

  • pokud není k vsakování vhodné podloží (nepropustné jíly a hlíny)
  • pokud by hrozila kontaminace, která by mohla znečistit podzemní vody
  • ve výjimečných případech povoluje zákon vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace (např. pokud obec v místě nezbudovala oddělenou dešťovou kanalizaci a v místě je jílové podloží)

 

Třetí krok: zajištění zadržování dešťové vody

Vodu nemůžeme nechat vsakovat nebo vypouštět do kanalizace „jen tak“. Mohli bychom tak způsobit problémy např. při přívalových deštích. Vodu je třeba vypouštět postupně (regulovaně). Řešením jsou většinou:

  • Vsakovací systémy

Vsakování zajistit klasickou vsakovací jámou naplněnou kamenivem. Důležitá je správná volba velikosti, aby nedocházelo k odtoku vody na sousední pozemky. Rozhoduje mnoho faktorů od srážkového úhrnu, hladiny podzemní vody, po hloubku usazení objektu.

Další možností je systém drenáží z drenážních trubek. Ty se většinou zabalí do geotextilie, uloží do hloubky cca 50 cm a obsypou štěrkem. V trubkách se voda dočasně zadržuje a podle propustnosti půdy se zvolna vsakuje do podzemí.

Nevýhodou vsakovacích systémů jsou rozsáhlé zemní práce, přesuny zeminy a štěrku a postupné zanášení jam zeminou. Především ale dešťovou vodu nijak nevyužíváte, bez užitku ji necháváte vsáknout do země.

  • Podzemní nádrže na vodu

Podzemní betonová nádrž vám vyřeší nejen zákonnou povinnost, ale díky ní i ušetříte. Získanou dešťovou vodou pak můžete zalévat zahradu nebo např. splachovat toalety. Cílem je šetřit pitnou vodu, a tím zároveň šetřit na měsíčních výdajích za vodné a stočné. Počáteční náklady se investorovi vrátí v závislosti na tom, jak velkou nádrž pořizuje, jaký je úhrn srážek v dané lokalitě a zda využije dotační podpory státu. Pořizovací cena takové nádrže je již od 15 000 Kč, kompletní nabídku můžete nalézt v našem ceníku.

  • Retenční nádrže

V čem se liší od nádrže na vodu výše? Jejich hlavní úlohou je zadržet po nějakou dobu srážkovou nebo přívalovou vodu, která je následně vypouštěna do vodního toku nebo v zákonem povolených případech do kanalizace. Retenční nádrže se budují především u průmyslových objektů a větších pevných ploch. Slouží primárně k zadržení vody, ne k jejímu opětovnému využití.

 

Řešení povinnosti záchytu dešťové vody u stavby za 0 Kč

Nová povinnost řešení dešťové vody na vlastním pozemku nesporně znamená navýšení rozpočtu na stavbu. Je to ale jedna z mála investic, které se vám do několika let může plně vrátit. Jak na to?

 

  1. Využít dešťovou vodu na maximum
    • je skutečně škoda nechat dešťovou vodu jen tak vsakovat nebo odtékat
    • stačí i prostá mechanická filtrace a získáte užitkovou vodu na zálivku zahrady, úklid, apod.
    • při efektivním využití dešťové vody můžete ušetřit až 50 % spotřeby vody v domácnosti
  2. Využít státní podpory v programu Dešťovka
    • stát nám sice ukládá nové povinnosti, na druhou stranu nás v ekologickém chování i podporuje
    • v dotačním programu Dešťovka můžete získat podporu až 50 % z celkových způsobilých výdajů

 

Počáteční investice se vám tak může vrátit celá zpět a to v řádu několika let – viz náš ilustrativní propočet návratnosti nádrže na dešťovou vodu. Efektivní řešení využití dešťové vody na pozemku navíc zvyšuje i hodnotu vaší nemovitosti.

A pocit, že zároveň pomáháme obnově přirozených procesů přírody a zlepšujeme tak budoucí kvalitu života nás a hlavně našich dětí, je k nezaplacení.

 

Šetříme s nádrží na dešťovou vodu

 

Jak současný nedostatek vody vzniká a jak nová povinnost přispívá k řešení

 

Přírodní principy jsou jednoduché, ale perfektně funkční. Déšť se v přírodě zachytává na listech, jehličí, padá na zem do trávy. Velká část se ještě před dopadem nebo z povrchů vypaří do vzduchu. Po dopadu na zem se další podstatná část vsákne do země. A jen menší zbytek, který se nestihl vypařit ani vsáknout, odtéká po povrchu do potoků, říček a řek. Voda, která se vypařila, spadne opět na zem. Buď jako déšť nebo jako rosa (voda, která se kondenzuje ze vzduchu v chladných místech nebo v noci). Při přirozeném procesu je krajina zdravě zavodněná a počasí bývá stabilní.

Lidstvo svou činností zásadně mění přírodní procesy:

  • měníme krajinu – pokrýváme krajinu stavbami, chodníky, silnicemi, terasami. Voda se pak nemá kam vsakovat. Města se přehřívají slunečním teplem a neochlazuje je žádná voda, která by se postupně vypařovala. Odstraňujeme remízky a slučujeme menší políčka s předěly a s různorodými plodinami na obrovská obilná pole, kde se voda nemá kde zachytit.
  • kanalizujeme dešťovou vodu – místo aby se voda vsákla tam, kde spadla, odvádíme ji hned do kanalizace. I ta však začíná vytvářet problémy. Nejen proto, že odvedená voda chybí. Města se totiž rychle rozvíjí a kapacita kanalizace nestačí. Z okrajových částí se voda odvede a je jí tolik, že pak při nárazových srážkách vyplaví z kanalizace centrum města.


Výsledek

Voda v krajině chybí, a to ve velkém. Vznikají tak dlouhá období sucha, města, a nakonec i celé kontinenty se přehřívají, a pak nás zasahují velké přívalové srážky z oceánů. V přirozeně zavodněné krajině prší často, ale nijak vydatně. V odvodněné krajině prší poskrovnu, ale extrémně.

 

Řešení
Jedním z řešení problémů s vodou je zamezit prudkému odtoku dešťové vody z lokality, kde déšť spadne. To musí být zodpovědností každého vlastníka pozemku, resp. nemovitosti a v tomto záměru je i chystaná legislativa.

Boj s nedostatkem vody je jednou z dlouhodobých priorit většiny zemí. S legislativními úpravami, které se chystají u nás, se můžeme setkat napříč zeměmi Evropské unie.

 

Přehled aktuálních právních předpisů pro hospodaření s dešťovou vodou:

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • 20 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • 5 odst. 3 a § 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění

Další související právní předpisy:

  • Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu
  • Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

 

Dodržování ustanovení vodního zákona vyžadují stavební úřady při vydávání stavebních povolení.